/ Červen 11, 2019

Ve čtvrtek 6. 6. 2019 skončila zadávací lhůta pro patrně největší veřejnou zakázku tohoto volebního období. Šlo o koncesi na provoz vodohospodářské infrastruktury, kterou majoritně vlastní Olomouc skrze firmu VHS Olomouc. Infrastrukturu, která nám mimo jiné přivádí vodu do Olomouce.

Ve středu 5. 6. 2019 jsme zaslali podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (včetně nesmyslného 10,000,-Kč poplatku), protože se nám soutěž zdá omezená na zbytečně úzký okruh firem. Přitom platí jasná premisa – čím menší okruh uchazečů, tím vyšší riziko protisoutěžního jednání.

Naše pochybnosti se týkaly oblastí technických kvalifikací:

1) požadavek na provoz vodovodů pro 50,000 obyvatel
– přitom VHS Olomouc obsluhuje dle výroční zprávy pouze cca 23,000 obyvatel,
– na provoz kanalizační infrastruktury nebyly kladeny dvojnásobné nároky, ba naopak;

2) provoz prameniště s kapacitou 120 l/s
-tak kapacitní prameniště je velice výjimečné a není možné aby dodavatelé ovlivnili, jaké prameniště jim příroda nabídne, navíc pro provoz prameniště s poloviční kapacitou potřebujete obdobné vybavení a zkušenosti;

3) a možného střetu zájmů:
-část zadávací dokumentace vytvořil dle metadat souboru přímo zaměstnanec Moravské Vodárenské (Veolia), aniž by toto bylo v souladu se zákonem kdekoli uvedeno. (Nebo minimálně my jsme tuto zmínku nikde nedohledali.)

Zde naleznete celé znění podnětu na ÚOHS

Do soutěže se nakonec přihlásily pouze 4 firmy. Nicméně dle zprávy NERVu (2011) každý uchazeč v soutěži navíc snižuje výslednou cenu o 3,3%. Není nám tedy jasné, proč VHS uměle omezovala trh soutěžitelů. Konzultovali jsme zadávací dokumentaci s okolními společnostmi (které patří do majetku obcí!), jenže žádná z nich se do soutěže zapojit nemohla, a to ani pokud by se spojily dohromady. A to obsluhují násobně více obyvatel, než bude mít na starosti náš vysoutěžený koncesionář.

Koncese, natožpak zúžená na největší nadnárodní hráče na českém trhu, nebyla jediným způsobem, jaký mohla VHS k provozu sítě zvolit. Nabízelo se vlastní provozování v souladu s deklarací, kterou uzavřely všechny zastupitelské kluby minulého volebního období. Nebo tzv. horizontální spolupráce dle § 12 zákona o zadávání veřejných zakázek, která by umožnila provozování infrastruktury pomocí sousedních vodohospodářských společností vlastněnými městy, a to dokonce bez složitého zadávacího řízení. Tato varianta však nebyla v úvaze ani u VHS Olomouc, ani u najatého konzultanta.

Na přiloženém grafu je však vidět, jaké ceny platí obyvatelé, kteří mají vodovody v rukou nadnárodních koncernů v porovnání s cenami obecních společností.

Vzhledem k tomu, že po volbách nebyla opozice připuštěna do představenstva VHS Olomouc, neměli jsme ani přístup k informacím o zadávacích podmínkách před tím, než byla soutěž zahájena. Za zadávací podmínky je tedy plně odpovědné vedení VHS Olomouc. Nám nezbylo než podat podnět na antimonopolní úřad a zaplatit 10,000,- Kč správní poplatek. Uchazeči, kteří se do soutěže přihlásit nemohli, by totiž museli zaplatit propadnou kauci 10 mil. Kč, což logicky žádný z nich neriskoval.

Zdroj dat: zde
weby jednotlivých vodohospodářských společností